Ašenčiny stránky

Klusácké dostihy

 

 

 

 

Definice pojmu „klusácké dostihy" zní zhruba takto: výkonnostní zkoušky v chovu klusáků a handicapované dostihy, jejichž délka je 1 100 až 2 400 metrů, navíc předepsanou trať musí kůň v zápřahu překonat klusem - jiné tempo není dovoleno.. Pojďme se tedy blíže seznámit s touto poměrně mladou jezdeckou disciplínou...

Kdo jsou to vlastně klusáci?

Klusáci jsou speciálně šlechtění koně, kteří i v zápřahu dokáží vyvinout takovou rychlost, která se téměř vyrovná rychlosti dostihového cvalu, tedy až 50 km v hodině. Na dráze se nejčastěji setkáte s plemeny hackney a frískými koňmi, prim ovšem hrají orlovští, francouzští a američtí klusáci. Tito koně procházejí poměrně náročným tréninkem - nejdůležitější úlohou trenérů je naučit koně neměnit stanovený chod a jeho tempo. Neméně významnou roli v tomto odvětví hraje i správná péče o koně, a to především o jejich kopyta - kůň musí být totiž správně vyvážen.

Historie dostihů ve světě

První klusácké dostihy uspořádal milovníkům koní jistě známý ruský hrabě Orlov v roce 1775, když zavedl výkonnostní zkoušky dnes již světově proslulého plemene - orlovského klusáka. Další dostihy se konaly až roku 1818 v Severní Americe a evropské publikum se klusajících zapřažených koní dočkalo v roce 1877, kdy se Německo chopilo pořádání prvních oficiálních klusáckých závodů.

Klusácké dostihy u nás

V tehdejším Československu se začal klusácký sport rozvíjet až v polovině 19. století, proto první stáje klusáků pocházejí také z této doby. Nacházely se na Moravě poblíž Opavy. Nicméně, netrvalo dlouho a v našich zemích nastala zlatá éra klusáků (1922-1929), která se pojí se speciálně postaveným klusáckým stadionem na pražské Letné. Roku 1953 se uskutečnil první ročník Československého klusáckého derby, které se běhá dodnes. Klusácké derby ovšem není pro každého - účastnit se mohou pouze koně s prokázaným původem, kteří jsou evidováni Českou klusáckou asociací. Centrem klusáckých dostihů je slavné závodiště v pražské Velké Chuchli, kde se konají již zmíněná derby, ale také všechny výkonnostní zkoušky klusáků. Není ovšem důvod ke smutku, pokud byste chtěli tento typ dostihů vidět na vlastní oči, můžete zajet i do Mariánských Lázní, Karlových Varů, Albertovce, Lysé nad Labem, Tochovic, Slušovic nebo do středočeského Levína - ovšem pozor, vždy se raději předem podívejte na program. V současné době se chovem klusáckých koní zabývají především v Tlumačově, Přerově nad Labem a Lysé nad Labem, v Tuchorazi a Kostomlatech.

Dle mého názoru v Čechách o klusácké dostihy není takový zájem jako v Evropě a Americe, o čemž svědčí několik rozdílů...

V České republice se nenachází žádné závodiště s celoročním provozem, klusácké dostihy se běhají vždy od poloviny března do poloviny listopadu. V některých evropských zemích se naopak, pokud je příznivé počasí, závodí po celý rok. Pozor, sníh není překážkou - například ve Švýcarsku se v zimě místo sulky používají lehké dostihové sáně. Ani hodina konání není překážkou - v zahraničí se nachází spousta závodišť, které se mohou pochlubit umělým osvětlením a klusácké dostihy se tak díky velké oblibě pořádají i ve večerních hodinách. U nás bohužel taková dráha chybí... Jako zpestření klasických klusáckých dostihů se ujalo „monté", což je typ klusáckého dostihu, kdy jezdec nesedí v sulce, ale v sedle na koňském hřbetě. Jak již název napovídá, monté se vyvinulo ve Francii a velké oblibě se těší i v Německu, u nás se s ním setkat pouze okrajově. Nejlepší a nejslavnější dráhy jsou v USA, kde není výjimkou až 15 startů klusáckých dostihů denně...

Jak dostih probíhá?

Koně jsou zapřáhnuti do dvoukolového vozíku, známého jako „sulka" nebo „langšaft", na němž jezdec sedí. Sulka, která se začala v dostizích používat roku 1892, je velmi lehký vozík vyroben z laminátu a trubek z hliníku. Jeho váha činí pouhých 15 kg, ovšem díky důmyslné konstrukci unese i 150 kg, proto zde na rozdíl od klasického cvalového dostihu váha jezdce nehraje příliš velkou roli. Jezdec sedí na sulce s rozkročenýma nohama na malém sedátku a nohy má umístěny ve třmenech. Správný průběh dostihu je kontrolován dostihovou komisí, která se skládá ze tří členů. I zde se na koně uzavírají sázky. Dostih může začínat několika způsoby, například letmým startem (koně startují z jedné čáry), autostartem (koně startují ze dvou řad) nebo startem pomocí opticky řízené mety, což je v současnosti nejvyužívanější metoda. Koně, kteří proběhnou cílem první až pátí, jsou oceněni finanční výhrou, či chovatelskou prémií. Klusácká dráha se skládá ze dvou rovnoběžných rovin, které jsou na koncích spojeny půlkruhem. Co je ovšem důležité, je povrch. Musí být pevný a rovný, nejčastěji se tedy jako materiál volí písek či kamenný prach. Nejlepší a nejslavnější dráhy jsou v USA.

Samozřejmě i v tomto jezdeckém odvětví najdeme vavříny oceněné hrdiny, poutavé příběhy a především koně, o nichž se dodnes vypráví legendy... například hřebec Dan Patch dosáhl díky svým výsledkům na dráze takové popularity, že jeho jméno nesla celá řada výrobků,  novozélandský poklad Cardigan Boy byl zase jako první klusák na světě zvěčněn na poštovní známce... Ale o tom snad někdy příště.